Entertainment

Smíchov: Jan Lucemburský založil klášter, dnešních dnů se nedožil

Jan Lucemburský byl vždy více „doma“ za hranicemi vlastního království. Ostatně v zahraničí zemřel i se nechal pochovat. Přesto byl znamenitým českým králem, který věřil, že si jej lidé budou připomínat i po smrti. Po vzoru svých královských i knížecích předchůdců založil v Praze klášter.

První Kartuziánský klášter

Umínil si první klášter Kartuziánský v Čechách založiti,“ dočteme se v Památkách archaelogických a místopisných: organu Archaelogického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze z roku 1868. Vybral k tomu místo na Smíchově, kde stával poplužní dvůr, který král zakoupil.

„Dvůr ten i se vším příslušenstvím koupil král od Bomlina s vrchu Újezda za 400 kop grošů pražských a dal jej bratřím řádu Kartuziánského, aby na jeho místě vystavěli klášter s příbytky dostatečnými pro převora a pro 24 řeholníků (pro každého zvlášť), se slušnou pevnou ohradou kolem do kola,“ dozvíme se dále.

Víno „zdarma“

Aby klášter hned po založení prospíval, udělil mu Jan Lucemburský hnedle několikero výsad. Zodpovídal se například pouze královským úředníkům. Pokud někdo klášteru způsobil újmu, měl ji z královského nařízení vynahradit dvojnásobně. Pozoruhodné jsou ovšem i jiné výsady.

„Kdykoli by klášterníci neb poslové jich jeli pro víno do Rakous neb jinam, nebo pro jiné potřeby na stavbu neb k živobytí, neměli nikde po Čechách a po Moravě žádných cel platiti, ani na vodě,“ uvádí kniha. A dále se dočteme třeba to, že „neměl nikdo klášter obtěžovati návštěvou a noclehy, leda by převor sám někoho pozval.“ Jinými slovy, kdo v Praze v tu dobu neměl kde spát, ten v klášteře nepochodil.

Na památku

Je-li řeč o oné době, slušelo by se říci, kdy klášter vlastně vznikl. „Založení kláštera Kartouzského stalo se dne 1. února 1342. Téhož dne a roku dostalo se nové Kartouzi schválení a potvrzení i od Jana biskupa s vědomím kapituly pražské.“

Důvod, který Jana Lucemburského k tomuto kroku vedl, je vskutku prozaický. „Jan Lucemburský chtěje, jak sám byl dlouhou řečí vyjádřil, zůstaviti po sobě památku, která by jméno jeho slavně připomínala po budoucí časy,“ dozvídáme se. Klášter přitom údajně nechal založit na přímluvu svého syna Karla IV., jenž později vejde ve známost coby Otec vlasti.

Zánik kláštera

Do dnešních dnů se klášter nedochoval. Je nelehké soudit, jak vlastně během svých časů vypadal. Smrákat se nad ním začalo už během husitských bouří, kdy jej vyplenil pražský lid. Zikmund Lucemburský, vnuk Jana, měl v úmyslu klášter obnovit, ale nikdy k tomu nedošlo. Zanikl tak nejen klášter, ale i kostel Panny Marie, jenž v jeho areálu stával.

Ne zcela zřejmé je místo, kde klášter stával. Z poznatků vyplývá, že to bylo mezi Újezdem a Petřínem. Konkrétně na rovině „při řece Vltavě u samého Menšího města pražského.“ K přesnému místopisnému určení nám nicméně dopomohou názvy ulic. Kartouzská, která odkazuje právě na starodávný klášter, se line podél parku Sacré Coeur ke Strahovskému tunelu. Zhruba tam někde středověký klášter existoval.




Source link

Leave a Reply

Your email address will not be published.

close